Systém ASPI – stav k 14.4.2014 do částky 27/2014 Sb. a 9/2014 Sb.m.s. – RA545 137/1989 Sb. – o závodním stravování – poslední stav textu
137/1989 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 16. listopadu 1989
o závodním stravování
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje v dohodě s Ústřední radou odborů podle § 140 odst. 2 zákoníku práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. (úplné znění č. 52/1989 Sb.):
§ 1
(1) Socialistická organizace1) (dále jen „organizace“) zajišťuje závodní stravování a hodnotí jeho úroveň jako součást plánovitého řízení své hospodářské a sociální činnosti.
(2) Příslušné orgány Revolučního odborového hnutí spolupůsobí při všech opatřeních k zajištění a rozvoji závodního stravování a vykonávají jeho společenskou kontrolu.
§ 2
(1) Závodní stravování zabezpečuje organizace podáváním teplých hlavních jídel, popřípadě dietních jídel (dále jen „hlavní jídla“) v průběhu pracovní směny, podáváním doplňkových jídel a potravin a nápojů k občerstvení; za pracovní směnu se přitom považuje výkon práce delší než tři hodiny. Jestliže to hygienické, bezpečnostní nebo závažné provozní důvody nedovolují, může organizace se souhlasem příslušného odborového orgánu výjimečně stanovit, aby hlavní jídla byla poskytována v jiné vhodné době.
(2) Zařízením závodního stravování se rozumí závodní kuchyně s jídelnou, závodní jídelny, centrální výrobny pokrmů pro závodní stravování, výdejny jídel, jídelní kouty,kantýny a pomocná hospodářství závodního stravování.
(3) Organizace může se souhlasem příslušného odborového orgánu zabezpečovat v zařízení závodního stravování další stravovací služby pro svoji vlastní potřebu nebo na objednávku společenských organizací působících v organizaci.
(4) Organizace může prostřednictvím zařízení závodního stravování podávat též ochranné nápoje a ochrannou stravu podle pracovněprávních předpisů. 2)
(5) Závodní stravování nelze nahradit jiným plněním.
§ 3
(1) Závodní stravování zabezpečuje organizace a) svým pracovníkům, b) žákům středních odborných učilišť (zvláštních odborných učilišť), pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních předpisů, c) žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních předpisů.
(2) Organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečovat závodní stravování ve stravovacích zařízeních, v nichž poskytuje závodní stravování svým pracovníkům, též důchodcům, kteří v ní pracovali do odchodu do důchodu, svým pracovníkům v době jejich omluvené nepřítomnosti v práci a pracovníkům činným v organizaci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(3) Organizace může se souhlasem příslušného odborového orgánu poskytnout závodní stravování též a) občanům,k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou organizací, b) pracovníkům jiných organizací a funkcionářům společenských organizací, kteří jsou v ní na pracovní cestě nebo jinak činní, c) rodinným příslušníkům svých pracovníků a důchodců, kteří v ní pracovali do odchodu do důchodu, d) důchodcům,kteří v ni do odchodu do důchodu nepracovali.
§ 4
Smlouvy o závodním stravování
(1) Organizace uzavírá k zajištění závodního stravování s jinou organizací nebo s občanem oprávněným poskytovat stravovací služby 3) smlouvu o závodním stravování. Pokud se organizace ve smlouvě nedohodnou na formě spoluúčasti při zajištění závodního stravování, může organizace, která provozuje zařízení závodního stravování, účtovat k ceně jídel pro strávníky jiné organizace přirážku až do výše 20% finančního limitu (§ 6 odst. 6); výše přirážky musí být uvedena ve smlouvě o závodním stravování.
(2) Uzavřít, zrušit nebo změnit smlouvu o závodním stravování může organizace provozující zařízení závodního stravování jen se souhlasem příslušného odborového orgánu.
Náklady na závodní stravování a jejich úhrada
§ 5
Náklady a výnosy (výdaje a příjmy) závodního stravování vede organizace odděleně od ostatních nákladů a výnosů (výdajů a příjmů).
§ 6
(1) Náklady na závodní stravování jsou a) materiální náklady s výjimkou nákladů uvedených v písmenu c), služby nemateriální povahy a finanční náklady závodního stravování (dále jen „věcné náklady“), b) mzdové a ostatní náklady pracovníků zařízení závodního stravování (dále jen „osobní náklady“), c) náklady na suroviny (potraviny) spotřebované na přípravu jídel pro závodní stravování včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin (dále jen „pořizovací cena surovin“), d) náklady na zboží určené k prodeji v kantýnách, e) náklady na suroviny pro pomocná hospodářství závodního stravování.
(2) Má-li organizace několik zařízení závodního stravování, zahrnují se do osobních nákladů také náklady na jejich případné společné řízení.
(3) Věcné náklady, osobní náklady a úhradu zvýšených cen potravinářských surovin a polotovarů ve výši 0,60 Kčs na jedno hlavní jídlo kryje organizace v plné výši, a to rozpočtové organizace ze svých rozpočtů, příspěvkové organizace ze svých rozpočtových výdajů a ostatní organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti. Ze stejných zdrojů kryje organizace i přirážku uvedenou v § 4 odst. 1.
(4) Pořizovací cenu surovin, náklady na zboží určené k prodeji v kantýnách a přímé materiální náklady na suroviny pro pomocné hospodářství kryje organizace tržbami a ostatními výnosy závodního stravování.
(5) Zajišťuje-li organizace závodní stravování v zařízení veřejného stravování, kryje kalkulační přirážku ke kalkulační ceně spotřebovaných surovin na jedno hlavní jídlo z prostředků uvedených v odst. 3.
(6) Organizace určí v dohodě s příslušným odborovým orgánem použití receptur, normy spotřeby surovin na jedno hlavní jídlo a průměrný roční finanční limit pořizovací ceny surovin na jedno hlavní jídlo (dále jen „finanční limit“), které odpovídají charakteru práce a pracovnímu režimu, popřípadě stanoví, že se jídla budou připravovat za pořizovací ceny spotřebovaných surovin; jestliže se jídla připravují ve více finančních limitech, sleduje se čerpání jednotlivých limitů odděleně.
(7) Při dodávkách polotovarů, hotových jídel a opracovaných surovin se do spotřeby surovin pro přípravu jídel započítává pouze pořizovací cena surovin spotřebovaných na jejich výrobu stanovená zvláštním ceníkem. Ostatní náklady spojené s výrobou u dodavatele (včetně jeho zisku) hradí odběratelská organizace jako věcné náklady závodního stravování.
Ceny jídel
§ 7
(1) Cena jídla v zařízení závodního stravování se tvoří z pořizovací ceny surovin, věcných nákladů a osobních nákladů (dále jen „plná cena“).
(2) Strávníkům uvedeným v § 3 odst. 1 poskytuje organizace a) hlavní jídla za pořizovací cenu surovin sníženou o její část, kterou hradí organizace (§ 6 odst. 3), a o poskytnutý příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „snížená cena“), b) doplňková jídla za pořizovací cenu surovin.
(3) Organizace poskytuje strávníkovi za sníženou cenu jen jedno hlavní jídlo denně. Další hlavní jídlo v téže pracovní směně může organizace poskytnout pracovníkovi za sníženou cenu, jen trvá-li jeho práce déle než 11 hodin.
(4) Organizace může poskytnout jedno hlavní jídlo denně za sníženou cenu v souladu s kolektivní smlouvou též strávníkům uvedeným v § 3 odst. 2.
(5) Pro jednotlivá doplňková jídla může organizace se souhlasem příslušného odborového orgánu stanovit stálé roční ceny.
(6) Připravované nápoje a jídla se v kantýně prodávají za maloobchodní ceny spotřebovaných surovin a zboží prodávané v nezměněném stavu za maloobchodní ceny.
(7) Další stravovací služby (§ 2 odst. 3) se poskytují za cenu odpovídající maloobchodní ceně spotřebovaných surovin, věcným nákladům a osobním nákladům.
(8) Není-li tímto nařízením stanoveno jinak, platí strávníci za odebraná jídla plnou cenu.
§ 8
Organizace zabezpečující závodní stravování s využitím zařízení veřejného stravování dohodne ve smlouvě o závodním stravování cenu hlavního jídla v cenách IV. nebo III. cenové skupiny. Strávníkům uvedeným v § 3 odst. 1 a 2 přitom poskytuje organizace hlavní jídlo za dohodnutou cenu sníženou o kalkulační přirážku ke kalkulační ceně spotřebovaných surovin, o 0,60 Kčs (§ 6 odst.3) a o poskytnutý příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb.
§ 9
Pracovník stravovacího zařízení, který se přímo podílí na přípravě nebo výdeji jídel, uhradí organizaci jedno hlavní jídlo za každou odpracovanou směnu, pokud neprokáže, že se v tomto stravovacím zařízení nemůže ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů stravovat. Poskytuje-li organizace jídla v různých cenách, stanoví v dohodě s příslušným odborovým orgánem cenu, kterou pracovník stravovacího zařízení za jídlo uhradí.
§ 10
Organizace může se souhlasem příslušného odborového orgánu poskytnout strávníkům uvedeným v § 3 odst. 1 a 2 příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb na závodní stravování až do výše a) poloviny pořizovací ceny surovin, jde-li o jídlo podávané v průběhu ranní nebo odpolední směny, b) pořizovací ceny surovin snížené o 0,60 Kčs, jde-li o jídla podávaná v průběhu noční směny.
Zisk a ztráta
§ 11
(1) Rozdíl mezi náklady a výnosy závodního stravování (včetně poskytnutého příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb, přirážky uvedené v § 4 odst. 1 a obchodních srážek za zboží prodávané v kantýnách a za další stravovací služby) tvoří zisk nebo ztrátu ze závodního stravování. Zisk (ztráta) ze závodního stravování se převádí do celkového hospodářského výsledku (rozpočtu) organizace. (2) Organizace zabezpečí, aby zisk ze závodního stravování nebyl dosahován na újmu strávníků.
Společná a závěrečná ustanovení
§ 12
Organizace zabezpečující závodní stravování podle § 4 odst. 1 a § 8 dohodne ve smlouvě o závodním stravování podmínky stanovené tímto nařízením
§ 13
Pro stravování v zařízeních jednotných zemědělských družstev, společných podniků 4) a jiných družstev, kde je obsahem členství též pracovní vztah 5), platí ustanovení tohoto nařízení s výjimkou § 1 odst. 2 a § 10. Kde se v tomto nařízení hovoří o kolektivní smlouvě, rozumí se jí v těchto případech usnesení členské schůze jednotného zemědělského družstva, popřípadě usnesení nejvyššího orgánu jiného družstva.
§ 14
Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 127/1982 Sb., o závodním stravování.
§ 15
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Adamec v. r.
1) § 8 odst. 1 zákoníku práce.
2) § 133 odst. 2 zákoníku práce.
3) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru. Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb na základě povolení národního výboru.
4) § 68 a násl. zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.
5) § 16 odst. 1 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.