V předvánočním čase jsme nabídli našim strávníkům a široké veřejnosti nejen gastronomické vánoční speciality, ale i dali možnost zkusit své štěstí v podobě vánočních lidových zvyků.
V týdnu od 11. do 15. prosince 2017 jsme vařili jídla, která se na Štědrý den konzumují v různých evropských zemích. Celý týden jsme nazvali „Štědrovečerní menu v evropských zemích“
Pondělí jsme věnovali našim sousedům – Rakousku. Na jídelníčku byla ryba po tyrolsku s mandlemi a na tzv. dvojku bavorská klobása na grilu s vídeňským bramborovým salátem. Polévku jsme zvolili: tradiční kyselo Kutelsauer.
Úterý patřilo Francii. Ne pro všechny země je ryba typickým pokrmem na Štědrý den a Francie k nim patří. Proto jsme na jídelníček zařadili kuřecí stehno s kaštanovou nádivkou a na dvojku krůtí nudličky na grilu se zeleninovým salátem s olivami. Přílohou byl jejich ovocný salát s příchutí likéru a jako moučník francouzský kmen.
Středu jsme spojili se Dnem otevřených dveří a obědové menu bylo české. V minulosti u nás nebyla na vánočním stole smažená ryba a bramborový salát. Večeře se skládala z černého kuby s kroupami, houbami a česnekem, z luštěnin, které měly zajistit hojnost a samozřejmě i z kapra, který se ale dělal načerno s kořenovou zeleninou a sušenými švestkami. Podávaly se kaše, sušené ovoce. Na Boží hod už se konzumovalo vepřové i zabíjačkové speciality, na Štěpána potom pečená kachna se zelím. V 50. letech v pohraničí byla oblíbená švestková omáčka s uzeným masem a bramborovými knedlíky. Vánoční menu jsme vybírali s ohledem na dětské, žákovské a studentské strávníky. Na jedničku byla smažená ryba a bramborový salát, na dvojku švestková omáčka, uzené maso a bramborový knedlík. Po obědě jsme podávali vánoční punč s ovocem a jako moučník jsme strávníkům napekli vánoční perníčky. Odpoledne, jak již jsem uvedla, jsme jídelnu otevřeli veřejnosti, aby i oni mohli u nás zažít vánoční atmosféru podbarvenou vánočními dobrotami a lidovými zvyklostmi. Středeční jídelníček jsme doplnili houbovým kubou, ovesnou kaší se švestkami, medem a skořicí, perníkovým řezem. A nechyběly ani zabíjačkové speciality. Návštěvníci si mohli najít hvězdičku v jablíčku, či pouštět skořápkovou lodičku. Spokojenost návštěvníků a jejich písemné vyjádření formou slosovatelných anketních lístků a v knize „přání a stížností“ byly pak naší odměnou. Cituji jedno z nich „Děkujeme za výjimečný gurmánský zážitek! Ochutnali jsme zabíjačkové speciality, švestkovou omáčku s báječně měkkým masíčkem, houbového kubu i sladké dobrůtky! Usměvavé kuchařky nám zpříjemnily bohaté odpoledne! Bylo to výborné!“ Přikládám fotografie.
Ve čtvrtek jsme vařili dle dánského vzoru vepřovou pečínku, červené hlávkové zelí a bramborový knedlík. Na dvojku byl rýžový nákyp s mandlemi.
Pátek patřil Itálii. Na jídelníčku bylo kuře po toskánsku, zeleninová rýže a na dvojku tagliete s liškami, krůtím masem a sýrem. Jako moučník jsme podle italského receptu napekli tradiční italské bábovky.
Chtěli jsme v tomto týdnu našim strávníkům předvést aspoň zlomek toho, co se na vánoce vaří v jiných zemích a tak obohatit jejich gastronomický rozhled. Vím, že by nutriční terapeutové měli připomínky nad výživovým složením takového jídelníčku. Ale v rámci zachování daného tématu jsme udělali výjimku.
Děkuji strávníkům za jejich přízeň. Veliký dík patří všem zaměstnancům školní jídelny, kteří svou pílí a obětavostí dokázali spojit své kuchařské umění s láskou a výsledek byl obdivuhodný. Vždyť veškeré moučníky pekli po pracovní době, aby menu byla dokonalá. Ještě jednou díky.