Tisková informace – Dietní stravování ve školních jídelnách – dva roky implementace, aneb „Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“

0

Dietní stravování ve školních jídelnách – dva roky implementace,
aneb „Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“ (František Vláčil)

Před dvěma lety vstoupila platnost vyhláška MŠMT, která umožňuje přípravu dietního stravování dětí ve školách. Systémového nastavení s implementací diet nejvíce využil Středočeský, Zlínský a Moravskoslezský kraj, ale i Praha. Z evidence systému Sekce výživy a nutriční péče, která byla pověřena sestavením metodiky implementace, vyplývá, že nejčastěji řešenou dietou je ta při onemocnění celiakií a pak diety při různých druzích alergie. Evidence ukázala, na vzdor všem dezinformacím, že bezpečné nastavení dietního stravování v zařízeních školního stravování stojí tato zařízení v průměru necelých pět tisíc korun.

Přípravu dietního stravování pro děti ve školách umožnila vyhláška MŠMT, která vstoupila v platnost před dvěma roky. Účelné a pro zřizovatele školních jídelen efektivní je systémové nastavení, které umožní stejnou, odborně garantovanou činnost. Takové podmínky jsou také důležité pro rodiče dětí s chronickým onemocněním, nebo potravinovou alergií, protože mají jistotu, že i při změně školy bude poskytovaná strava stejně zabezpečena. „Volba diet, které bylo třeba přednostně řešit, vyplynula z hodnocení potřeb dietního stravování v dětské populaci (dáno výskytem onemocnění vyžadujících dietní stravování). Z toho vyplynuly dvě diety s nejvyšším potenciálem potřeby – dieta při onemocnění celiakií a dieta šetřící,“ vysvětluje Mgr. Tamara Starnovská, předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče. Jejich rozpracování je také součástí metodického doporučení k vyhlášce.

Pro děti mladšího školního věku je třeba realizovat hlavně úpravy stravování ve vazbě na potravinové alergie. Nejčastější alergie v dětském věku jsou alergie na bílkovinu kravského mléka, vaječného bílku, či kombinované alergie. Prosté vyloučení rizikových potravin by vedlo k nedostatečnému zajištění potřebných živin a byl by ohrožen růst a vývoj dítěte. Role nutričního terapeuta je proto nezastupitelná.

„Kdo chce, …

Systémové nastavení dosud nejvíce využil Středočeský, Zlínský a Moravskoslezský kraj, těsně následován hlavním městem Prahou.  Nejméně zastoupen je Plzeňský a Pardubický kraj.

Základním předpokladem úspěchu, je umožnit zařazení dietního stravování do stávajícího systému školního stravování tak, aby dítě s dietním omezením nebylo vyčleněno ze stravování trvale odlišnými jídly, a personál jídelny nebyl neúměrně zatížen přípravou dalších pokrmů. Účelně nastavený systém tak připraví zařízení školního stravování na realizaci dietní stravy, a to bez ekonomické vazby na počet požadavků na dietní stravování. Navíc bezpečně pro zařízení i strávníka s potřebou dietního stravování.

„Z evidence implementovaných nastavení vyplývá, že z poptávaných druhů diet je nejčastější dieta s omezením lepku (50,4 %), poté následují diety při alergiích – celkem tvoří 39,5 %. Kombinované potravinové alergie tvoří 9,2 %, alergie na mléčnou bílkovinu 7,7% a ve 4,2 % jde o alergie na vaječnou bílkovinu,“ vyjmenovává Mgr. Tamara Starnovská a dodává: „Při hodnocení počtu připravovaných diet (tedy ve vazbě na počet porcí) tvoří nejčastěji požadovaná dieta s omezením lepku 71,8%.“

Celiakie a alergie  – nejčastější požadavky na dietní stravu ve školních jídelnách

„Implementace dietního stravování je jednou z priorit MHMP. Počet dětí s různými alergiemi má vzrůstající tendenci a my bychom rádi těmto dětem zajistili možnost stravování v kolektivu s ostatními spolužáky,“ uvádí Ing., Mgr. Irena Ropková, radní pro školství a evropské fondy MHMP. Během loňského roku uspořádal MHMP cyklus seminářů právě s tématikou implementace dietního stravování, během kterých byly plošně proškoleny vedoucí školních jídelen z celé Prahy. Na základě těchto seminářů začínají zřizovatelé škol v jednotlivých městských částech zavádět tzv. pilotní školy, které svým strávníkům dietní stravování poskytují. „Projekt pilotní školy je cestou, jak ostatním školám a školním jídelnám ukázat, že implementace dietního stravování není složitý proces a že především pro školní jídelnu nevznikají žádné vyšší náklady. Samozřejmě stranou nezůstávají ani školy a školní jídelny zřizované přímo MHMP – naším cílem je do začátku školního roku 2017/2018 implementovat dietní stravování v jedné čtvrtině z celkového počtu škol s vlastní jídelnou,“ dodává Mgr. Ropková.

Pro nastavení a garanci bezpečné realizace je třeba finanční krytí. Osobou odborně způsobilou pro nastavení systémového řešení je kvalifikovaný nutriční terapeut, zaškolený na realizaci systémového nastavení dietního stravování ve školních jídelnách.

Z evidence realizovaných implementací vyplývá, že náklady na prvotní nastavení (veškeré odborné činnosti nutričního terapeuta, vedoucí k bezpečnému nastavení dietního školního stravování) v zařízení jsou v průměru za celou Českou republiku 4 728 Kč. Částky se liší podle náročnosti nastavení (komplikovanější při potravinových alergiích) a podle připravenosti jednotlivých školních jídelen. „Některé školní jídelny jsou na diety skvěle připravené nebo mají s jejich přípravou zkušenosti,“ uvádí nutriční terapeutka Dana Šímová pracující pro školy jako odborný konzultant, a dodává: „Náklady na bezpečné nastavení systému dietního školního stravování u několika škol, se kterými spolupracuji, byly mnohdy necelých 1 500 Kč.“ již dokonce zaznamenáváme první pozitivní ohlasy od rodičů dětí, kterým se díky pravidelné kvalitní dietní stravě ve škole zlepšil zdravotní stav,“ uzavírá Dana Šímová.

Následná odborná garance systémového nastavení vyžaduje náklad ve výši 900 Kč za kvartál, a to v případě, že je v něm dietní strava ve škole připravována. Celkové náklady v prvním roce (s nastavením systému) tak činí průměrně 7400 Kč a v dalších letech, pokud bude školní jídelna dietní stravování realizovat, 3600 Kč za rok.  

Kdo nechce, …

Vyhláška MŠMT školním jídelnám neukládá povinnost poskytovat dietní stravování, je věcí zřizovatele nebo ředitele, zda se pro tuto činnost rozhodne.

„Důvody s nimiž se argumentuje, proč to nejde, jsou překvapivé,“ uvádí Mgr. Starnovská a vysvětluje: „Neuvěřitelný je argument, že vyhláška poskytování dietního stravování neumožňuje či blokuje, často s odkazem na nedostatek odborníků nutričních terapeutů. Tato informace byla prezentována z Jindřichohradecka, s tím, že není příslušný odborník k dispozici. Přitom je od počátku systémového řešení k dispozici seznam příslušně kvalifikovaných nutričních terapeutů a pro Jihočeský kraj je jich 9.“

Dalším častým argumentem je finanční náročnost nastavení kvůli potřebě spolupráce s nutričním terapeutem. Medializovaná informace z Českého Krumlova, z ledna letošního roku uvádí, že „Dietní stravování 11 dětí nás tak stojí 180 tisíc korun ročně“ (za stravu odebranou z nemocnice). „Strava v nemocnicích má zcela jiná kritéria – nejde o stravu pro chronicky nemocné a neřídí se pravidly spotřebního koše. V této zprávě je i další využívaný argument  – potřeba stavebně oddělených prostor. Žádné nařízení, ani legislativní norma, však nic takového nestanoví. Pouze při přípravě stravy pro celiaky vyžaduje oddělení potravin tak, aby nedošlo k jejich záměně. Tedy běžné těstoviny a mouka nebudou skladovány ve stejné polici s těstovinami bezlepkovými, aby nedošlo omylem k jejich záměně.“ Vyvrací další z častých dezinformací Mgr. Tamara Starnovská, předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče.

Sdílet.